XXIII. Ty ještě vrtíš hlavičkou svou v strázni?

Antonín Klášterský

XXIII.
Ty ještě vrtíš hlavičkou svou v strázni? Ty ještě vrtíš hlavičkou svou v strázni?
 Což netrpěla za cizí jsi vinu? Což nesmyla jsi všechen kal i špínu již v nespočetných slz svých horké lázni? Nač ještě pláčeš, zachvíváš se v bázni, proč ještě dál chceš chouliti se v stínu? Hle, slunce plá ti s nebes baldachýnu, žij líp a krásněj, jak ti srdce zazní. Bol topit, rejem zdupávat to tlící? Ne, přešlosti spíš pevně pozřít v oči a „Vyrovnáni jsme již!“ chladně říci. Tak znova zkveteš v krásy svojí pýše, v tvé cesty zase klid a štěstí vkročí, a sen se vrátí na tvá víčka tiše! 69

Kniha Sonety babího léta (1926)
Autor Antonín Klášterský