NA VELKÝ PATEK.

Antonín Klášterský

NA VELKÝ PATEK.
Je dosud pusto. Máj je dosud v dáli, a více cítit jarní dech a tuchu jen v letu oblak, ve vlažnějším vzduchu, než na zemi zřít, chlad již svírá stálý. Na cestě listí suché dál se válí, leč ptačí píseň zazvoní již v sluchu; je Velký pátek, plný moci duchů – ó, hle, co hoří tam u lesní skály? Jsou zelené to, zlatěžluté mechy, jež první vnesly živou barvu těchy, plá lýkovec to v květu z temna dubin? Či při pašijích pukla to snad skála, a z pokladů to otevřených sálá ven na chvíli teď zlato, smaragd, rubín? 8

Kniha Sonety prchavých okamžiků (1907)
Autor Antonín Klášterský