BARABBÁŠ.

Antonín Klášterský

BARABBÁŠ.
Vrah, lupič, rváč a hrubý jako zvíře, smrt čekal svoji, beznadějí tupý, již omrzelo počítat jej lupy, zrak zavřel, usnul ve vězení díře. V tom hluk jej zbudil, dál a dál se šíře: „Jej ukřižuj!“ jak divé řvaly tlupy, „Pusť Barabbáše!“ řičí to a úpí. I pustili jej – nebylo to k víře. Šel, před Ježíše zrakem oči sklopil, vzal nevěstku si, serval se a opil, leč probudiv se, divě ven se řítil. Na kříži hrubém pněl již Spravedlivý, kol kněží, vojsko, davy lidu civí. I zaplakal – že umřel za něj, cítil. 9