VZPOMÍNKA.

Antonín Klášterský

VZPOMÍNKA.
Rád sobotu jsem Bílou měl jsa dítě, když před chrámem, jenž stmívá se a šeří, plam šlehl vzhůru u kovaných dveří, jak hranice tam vzplála na úsvitě. Tu snů svých rád jsem protrhával sítě a v dav se mísil těch, již pevně věří, zřel v jiskry, v plamen, roven dravé zvěři jenž třísky hltal, dál a dál se nítě. Leč pozděj, když jsem nahodil se k tomu a z dřeva v kouři spěla duše stromů, já v plameny vždy pohléd plný tíhy. Mně bylo vždy, jak zřel bych, ruka kletá jak Koniáše do plamenů metá vás, drahé, svaté, staré české knihy! 11