HROB MÁCHŮV.

Antonín Klášterský

HROB MÁCHŮV.
Spí v urvaném nám, odcizeném kraji, on neskonale jemný, snivý, měkký; jak as, co nad ním bouří záští vzteky, se zachvívá prach jeho bolem v taji! Jej nenechme – vy díte – tam, kde lají nám, naší řeči; mezi naše reky jej složme raděj, v mrtvých svatoháji, kde uslyší hlas slávy, naše vděky! Ne! Přes dál, sterých protivenství zlobu kdys celý svět hřměl ku božímu hrobu, rek dávný, šiky nepřátelské plaše, v boj vrh’ se, by jej druzi vysekali – ó, nechte spát jej, kde své zaspal žaly, však meče v pěst – ať půda ta je naše! 14

Kniha Sonety prchavých okamžiků (1907)
Autor Antonín Klášterský