Z DÍLNY.

Antonín Klášterský

Z DÍLNY.
Kdo cítil radost z hotového díla? Stín pochyb vstává, chlad a mráz jen čiší, kde chtěl jsi žár; v své slyšíš nad ním tiši, jak závist syčí už a zloba spílá. Leč stavit, bořit, klenout – v tom je síla a ples a radost; jako kočka s myší s myšlénkou hrát, král nepoznaných říší, Bůh chaosu, snít, zář než blýskla bílá. Shas’ básník, malíř – slok jen zbyl tu stoh, skizz nehotových. Škoda krásných vloh – vy díte – žel, že dílo nedal za sny! Leč z nahozených lehce zlomků těch, ký tvůrčích plesů sladký vane dech, a na mé rty se povzdech krade: Šťastný! 57