DUCH LAMPY.

Antonín Klášterský

DUCH LAMPY.
Zda neslyšel jsi v podvečerní chvíli, kdy rozžehl jsi lampu nad svým stolem, jak něco v ní, jak nevýslovným bolem, štká, piští, sténá, naříkavě kvílí? Jak by elf uváz’, přiskřípnut jsa stvolem, jak muška ze své poslední by síly kdes v pavučině lkala, tak zní kolem ten tenký hlas, a plamen zpívá bílí: Jsem duchem světla, jedním z millionů. Já bydlím v lampě, jiní jasem tónů a jiní slovem, barev žárem svítí. Leč všichni lkáme, byt i v tichém stenu, my svítíme všem, za jakou však cenu! vámVám záříce, své spalujem’ jen žití! 64

Kniha Sonety prchavých okamžiků (1907)
Autor Antonín Klášterský