CELIA THAXTER.

Antonín Klášterský

Ty, odkojena v moři na majáku, jsi dcera moře. Věčně v nepokoji, tě kolébalo ve sny písní svojí, báj šeptalo ti hlubin o zázraku; pak jisker tisíc rozžehlo ti v zraku, pět učilo tě v bouři své a v boji do všech svých strun ti bilo, ve vln roji pěst pozvedajíc bílou do oblaků. Tys vzata jemu, hledala čas dlouhý tu velkou píseň žití, vzdoru, touhy, jež těší, jásá, hrozí, pláče, sténá, až našla jsi ji zas tu píseň moře, tu věčnou lidstva touhu, věčné hoře a věčnou naděj v hudbě Beethovena.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

927. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V BOUŘI. (Josef Merhaut)
  2. Česká píseň. (Růžena Jesenská)
  3. MOŘI. (Ludvík Lošťák)
  4. Ti zníti bude... (Augustin Eugen Mužík)
  5. Racek. (Adolf Heyduk)
  6. Dar na úkoj. (Adolf Heyduk)
  7. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  8. PŘI SLUNCE ZÁPADU. (Emanuel Čenkov)
  9. Vzduch zašedlý, v němž svitu světla není, ( H. Uden)
  10. Česká Vídeň. (Josef František Karas)