CELIA THAXTER.

Antonín Klášterský

CELIA THAXTER.
Ty, odkojena v moři na majáku, jsi dcera moře. Věčně v nepokoji, tě kolébalo ve sny písní svojí, báj šeptalo ti hlubin o zázraku; pak jisker tisíc rozžehlo ti v zraku, pět učilo tě v bouři své a v boji do všech svých strun ti bilo, ve vln roji pěst pozvedajíc bílou do oblaků. Tys vzata jemu, hledala čas dlouhý tu velkou píseň žití, vzdoru, touhy, jež těší, jásá, hrozí, pláče, sténá, až našla jsi ji zas tu píseň moře, tu věčnou lidstva touhu, věčné hoře a věčnou naděj v hudbě Beethovena. 66

Kniha Sonety prchavých okamžiků (1907)
Autor Antonín Klášterský