JAK V POHÁDCE.

Antonín Klášterský

JAK V POHÁDCE.
Tak někdy chvím se, štěstí naše ryzí že pouhým snem, že jako v dětské báji zlý čaroděj tě unese a stají, a že tvá duše, holubice, zmizí. Do staré, černé věže připoutá ji kdes u moře, jež svítí nad tyrkisy, kam ještě nikdy nezbloudil krok cizí, kde potvory a draci brány hájí. Ó, kde jsou zloby, kde jsou kouzla noci, jež zlomit nechtěl bych a zdolat, zmoci, té svojí lásky dobrou veden vílou. S kým nechtěl bych se zvěrem, s kterým drakem bít do krvava, se planoucím zrakem pro tvoji duši, pro tvou duši bílou? 75

Kniha Sonety prchavých okamžiků (1907)
Autor Antonín Klášterský