PSÁNO PRO TEBE.

Antonín Klášterský

PSÁNO PRO TEBE.
Syn Hellady žít s tebou, byl bych býval po symposiu, růže ve svém vlase, safické strofy o tvé těla kráse za zvuku fléten ve vosk stilem vrýval. A středověký trouvèr, byl bych zpíval o tvojich ňadrech, o tvém útlém pase, co celý hrad by v luny svítil jase a z lesů starých tmy se valil přival. A rokoka věk kdybych býval prožil, já v parku jat tvým sladkým úsměvem, naň galantní bych madrigal byl složil. Leč dělníkem být básníka dnes věno, já ukul kroužek, vyryl slova v něm: Tvým navždy jsem, tvým navždy, lásko, ženo! 76