KNIHY.

Antonín Klášterský

Ach, ony noci nevrátí se více, kdy od večera čet jsem, čet a čet, jak struny nervy, horečnatý hled, dech stajený a rozpálené líce: Co vedle hasla lampa již neb svíce, den venku vzbuzen šeřil se a bled, zvon rozzvučel kdes kovový svůj ret a vlaštovky křik zvedly, létajíce. Teď někdy zrak, jak po knih letí řadě, u mnohé stane, blýskne to v něm mladě, jak by chtěl říc’: „Víš ještě?“ jeho plam. A jako starý voják vysloužilý šíj svého koně, svazek zvláště milý, jak jdu jen kolem, na hřbet poklepám.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

205. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TERCINY. (Jaroslav Goll)
  2. MĚSTO (Hermor Lilia)
  3. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  4. Hudba nálady. (Antonín Sova)
  5. Smutek. (Stanislav Kostka Neumann)
  6. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)
  7. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  8. Notturno. (Jaroslav Vrchlický)
  9. ČERVENCOVÁ NOC. (Antonín Klášterský)
  10. Žaloby zmlkly... (Růžena Jesenská)