MALÁ KOKETKA.

Antonín Klášterský

Jak Coppayovi se štětce by padla, dlouhé má punčošky, kloboučkem pentle třepá, ví v osmi letech už, že bude jednou lepá, a ráda již se dívá do zrcadla. Těší se na bál, chodí do divadla, učí se tančiti a k modě není slepá, vějířem bratříčka, jak viděla to, klepá, jenž dá se v pláč jak vosí pro žihadla. Jak sestry, když jdou čísti Paul de Kocka, se ztrácí v koutek někam, písmo loká, a třeba nečte, hýbe aspoň rtoma. Je unavena, dnes ji bolí hlava, dí: Škoda, dnes mne salon očekává! a k panské: Nejsem pro nikoho doma!

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

98. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V lenošce. (Emanuel z Čenkova)
  2. DOMÁCÍ PLES (Antonín Sova)
  3. ZA STAROU LÁSKOU (Bohdan Kaminský)
  4. Z PLESU. (Adolf Brabec)
  5. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  6. Slečna z venkova. (Bohdan Kaminský)
  7. První kapitola. (Josef František Karas)
  8. Při balletu (Jan Neruda)
  9. PODZIMNÍ MOMENTKA. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Popeleční středa. (Jaroslav Vrchlický)