LEKCE BOTANICKÁ.

Antonín Klášterský

S červánkem z toulky jezdili jsme domů, kde bílý dvůr nám z dálky kynul vstříc, má sestřenka, já hoch a starý strýc, co alej lip se skvěla v slunce lomu. Své natrhané květy v stínech stromů jsme rovnali si cestou do kytic, a botaniku vykládal nám k tomu náš hostitel, až planula mu líc. Leč my? Ach, Bože, kde je ráj těch roků? Jí lásky květ se tajil ve hluboku, já ve své duši cítil nové žití. Květ písně první pučel v jejím lemu, ty květy zde co byly proti němu? A strýc se divil, že jsme roztržití!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1081. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. Když táhly vlaštovky... (Adolf Heyduk)
  3. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  4. BĚLA (Adolf Heyduk)
  5. LXXVII. Toulkami umdlela noha. (Adolf Heyduk)
  6. V. Jdeme polem; (Adolf Heyduk)
  7. Ven! (Adolf Heyduk)
  8. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  9. Vzhůru, vzhůru, letní noci, (Adolf Heyduk)
  10. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)