ZA ROVNÍKEM.

Antonín Klášterský

ZA ROVNÍKEM.
Když loď svou spustíš vesel v moře siné za dálným cílem jako Argonauti, tu s modra nebes na radostné pouti jak na pozdrav ti sterá hvězda kyne. Tu hvězda snů jak Labuť šírem plyne, tam Pegas, Lyra v oči zablýsknou ti, a hvězda slávy zve tě dále plouti, a hvězda lásky v kraje volá jiné. Leč bez úrazu loď tvá – nebi dík! – když při té jejich záři věčně ryzí se přenesla již plavbou za rovník: Tu vše ty hvězdy známé, vlídné mizí, a před sebou jen jedno v dálce zříš se týčit, lesknout na obzoru – kříž. 46

Kniha Sonety tiché pohody (1900)
Autor Antonín Klášterský