VEČER.

Antonín Klášterský

VEČER.
Ztrhané mraky v dálce se chmouří, tratí se, tratí, cítit je hlínu po krátké bouři, čpavý dech nati. Teplý vzduch chví se, z lesů se kouří, kmeny se zlatí, veliké oko lekníny mhouří na vodní hlati. Tu tam již hvězda mihotná, bledá, jako když muška na zvonek sedá, bleskne a skočí. Bože, teď celou nezměrnost nebe jako ten leknín zavříti v sebe, zamknouti oči! 58