TVÁ PODOBIZNA.

Antonín Klášterský

TVÁ PODOBIZNA.
V benátském rámci na mém stole stojí, a oddaně tak z ní se na mne dívá tvé oko velké, které se vždy stmívá jak laně zrak, když klidně patří chvojí. Přes chvíli v práci zvednu zrak, jenž zmdlívá, a ten tvůj pohled sílí mě a hojí, mně je, jak slyšel znít bych „naNa vždy tvojí!“ to první, v kterém celé nebe zpívá. A tak se zdá mi ten tvůj obraz milý, jak Madonnu bych zřel, již v slunce palu kdys nad studánkou na strom pověsili. Ó, chraň ten zdroj jak obraz Boží matky, ať živý stále, prostý všedních kalů, zde z prsou mojich tryská čist a sladký! 63

Kniha Sonety tiché pohody (1900)
Autor Antonín Klášterský