Květinářka.

Antonín Klášterský

Od rána do večera vázala, pletla. Zde hyacinthrůžezde pomněnky zas. Dnes bál bude večer... hudby a světla! A s květinou úbory, s květinou vlas! Tak často se usmála potichu v díle. Zde sněženkyhvozdík afial tu vděk. To na svatbu kytice do ručky bílé, jež od dneška sepjata pro celý věk. A často ve práci ovlhly oči. Zde astryzde barvínekimmortell pár. To na pohřeb věnec, jenž slzou se smočí, bylo to dítě, mrtvý byl stár. A myslila často, jak v světě to chodí. Zde orchidejerikanarcis armen. Ta kytice zpěvačce k nohám se hodí a uvadne zítra jak sláva, jak sen. A byla tu na světě širokém sama, bez přítele jednoho do smutných chvíl, tak hrála to života veliké drama, však hrála je hrdinně, co měla sil. Od rána po večer vázala, pletla, oči se leskly, však obličej bled’. A uvadlakvětina bez vláhy, světla a na rakev nikdo nehodil květ.

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

31. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TŘICETILETÁ. (Karel Červinka)
  2. Květnice života. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Ofelie. (Jaroslav Vrchlický)
  4. CHRYSANTHÉMY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Oči květů. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sonet říjnový. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Ballada mému dítěti. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V DOUFÁNÍ. (Alois Škampa)
  9. V jeseni. (Josef Baše)
  10. Květy a láska. (Jaroslav Vrchlický)