TŘICETILETÁ.

Karel Červinka

Květ vadnoucí s tou rýhou kolem rtíků, jejž viděti je zvláště dobře za dne, mne zdá se být! A dej květ do sklenníku, když nemá slunce – lásky – vždy ti zvadne. A zvadne, zvadne její ručka měkká, snad ještě chvíli bude trochu kvésti jak růže podzimní! Však přec jen čeká, že usměje se také na ni štěstí. Že vrátí se, jenž oklamal ji kdysi, jenž přísahal jí; ó, proč věřila mu? A dosud vidí jeho tváře rysy a slyší slova, v nichž je plno klamu. A pomalu již lásce výhosť dává, ač po ní tajně stále ruce spíná, ztracené štěstí časem oplakává, však nelze říc’, že na něj zapomíná...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

57. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sonet říjnový. (Josef Svatopluk Machar)
  2. IX   Úsměv svých zoubků jsi mi darovala, (Stanislav Kostka Neumann)
  3. V DOUFÁNÍ. (Alois Škampa)
  4. LAMARTINE (Zikmund Winter)
  5. Kvítek. (Václav Antonín Crha)
  6. IV. STARÁ PANNA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jeseň. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Vděčně. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Květinářka. (Antonín Klášterský)
  10. Květy a láska. (Jaroslav Vrchlický)