Andante.

Antonín Klášterský

Spi, dřímej, není hvězd, jak v světě není slitování, přej snům se na tvá víčka snést, tvá hlava níž a níž se sklání a těžká jest. Na ústech mře ti vzdech a modlitby tvé slovo svaté, ty dál se budeš modlit v snech, jsou též tak čisté, vlídné, zlaté, v tvých mladých dnech. Spi, dřímej, zbuď se zas, až úsvit šlehne na tvé skráně, a modlitby tvé ranní hlas ať s písní sladkou splyne maně tak plnou krás. Ne, nebuď se již víc a jdi tak čistá z toho snění, s tím mírem, jenž ti lehl v líc, z těch lidských drah, kde štěstí není, jdi nebi vstříc!

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

319. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jak píseň jarní noci. (Ervín Špindler)
  2. Bez pokoje. (Adolf Heyduk)
  3. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Večernici. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Milence. (Bohuslav Květ)
  6. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  7. Mír. (Adolf Heyduk)
  8. Naděje. (Bohumil Forman)
  9. Kolik snův. (Růžena Jesenská)
  10. * * * A stokrát sobě děls: Již nelze čekat déle! (Karel Nejč)