MRTVÍ.

Antonín Klášterský

Jsou dvojí mrtví: Jedni dřímou v hrobě, kde suchý list a traviny se chvějí; ty neprobudíš ze sna při kročeji, ti nevědí nic o lásce ni zlobě. A druzí, oči otevřeny obě, se dosud na svět ve svém štěstí smějí, a v oku zář a ruměn v obličeji, jsou živi dosud – ale mrtvi tobě. K těm prvním můžeš tichým krokem jíti a soucitem hnut, že tu spí tak sami, na dlouhé hroby jejich házet kvítí. A k druhým nesmíš – ani vzpomínkami, sic probudí se v srdci tvém a schvátí tě bolesť, touha u těch prvních spáti.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

686. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KANTILENA. (Karel Hugo Hilar)
  2. Z rumů. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. VY, KTEŘÍ V STESKU... (František Kvapil)
  4. None (Emanuel Miřiovský)
  5. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  6. IX. To lásky osud, každou chvíli blaha (Jaroslav Vrchlický)
  7. Černé oči. (Adolf Heyduk)
  8. TIŠE SE DÍVÁM... (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. II. Na ňadrech tvých ty chvíle jsou mé žití, (Jaroslav Vrchlický)
  10. Maria Aegyptiaca. (Jaroslav Vrchlický)