ŽEBRÁK.

Antonín Klášterský

Zadumaný, zachmuřený hledíš ve vln tichých pěny, mění se to, mění! Den je jarní v plném plání, hlavou tvou jde vzpomínání, co bylo a není. Ticho. Ku tvé staré hrázi s fanfarami nepřichází vzácných lovců řada; jen, jak jarní vítr duje, kus tvé stěny ulamuje, a ten kámen padá. Jsi tak jako žebrák vskutku, opuštěný, plný smutku, rozjizvené líce; ale ještě víc to bolí, že ten národ kolem v poli – není o nic více!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

578. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Otázky a odpovědi. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ŘÍJEN (Viktor Dyk)
  3. Naše skály. (Adolf Brabec)
  4. PODZIME, PODZIME! (Xaver Dvořák)
  5. V DNECH LISTOPADU. (Roman Hašek)
  6. „KÁMEN ZAPOMENUTÍ“ (Viktor Dyk)
  7. My budem šťastni... (Julius Alois Koráb)
  8. Z DOPISŮ. (Vladimír Frída)
  9. V NEMOCNICI. (Louis Křikava)
  10. VIII. Den, kdy tě nezřím, ne, to není den, (Antonín Klášterský)