POŠLAPANÉ RŮŽE.

Antonín Klášterský

Na podlahu zářící, vyleštěnou nad zrcadla, v plesu živé směsici bílá, velká růže padla. Páry kolem letěly v lehounkém a prudkém letu, kdo si v tance veselí na podlaze všiml květu? A ta růže zářivá, svěží ještě dneska z rána, nežli hudba doznívá, leží celá pošlapána... Já, jenž nikdy netančím, usedl jsem v úkryt stranou, myslil, veden citem svým, na tu růži ušlapanou. Myslil jsem, co růží as padne za noc v světě celém, včera ještě plných krás, čistých, velkých, s zlatým pelem. Svět je strhne ve svůj kal, co je, že se každá chvěje? A pak přes ně lehce dál odkopne a ušlape je... Kolem šuměl dlouhý šat, co se záře sálem lilo! Světla, tanec, hudby chvat – jak se mi vše protivilo!

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

37. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Popeleční středa. (Jaroslav Vrchlický)
  2. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  3. II. Tanec milujících. (Jaroslav Vrchlický)
  4. První kapitola. (Josef František Karas)
  5. Proroctví Cazottovo. (Jaroslav Vrchlický)
  6. POPELEČNÍ STŘEDA. (Josef Svatopluk Machar)
  7. KARNEVAL DUŠE. (Jaroslav Vrchlický)
  8. TANEC BÍDY (František Serafínský Procházka)
  9. Za oknem. (Bohdan Kaminský)
  10. XVI. (Ale vy jste nepřišel.) (Antonín Jaroslav Klose)