Starý sedlák Hovorka vypráví svým vnukům

Antonín Klášterský

O válce podat(Na) že mám vám staroch dneska(Na) Eh ti tahle pohádka(Na) nic věřte ne hezká(Na) Jen konec hez je(Na) však ten ti zla(Na) jsem přece častokrát vyprávěl(Na) a od ty jej znáte(Na) Že přece mám jen podat(Na) jak bylo to Nu arci(Na) když ti so zamanou(Na) posloucha starci(Na) Však pravda Ma byli jste(Na) nechápali ni trochu(Na) a ty ve válce teprve(Na) ses narodil můj hochu(Na) Že ta váš se za vlast bil(Na) to bude vaše teď cha(Na) Nech Mařko nos Seď Tondo již(Na) Ba je to s vámi roto kříž(Na) Tak poslouchejte zticha(Na) Nu hrůz byl to čas(Na) těch čtvero války let(Na) kdy rděl se jako požárem(Na) ten ce ši svět(Na) Kde koho na vojnu brali(Na) chro sláb neb ma(Na) a ti a starce zas skorem(Na) šli všichni s němým vzdorem(Na) a v duchu proklínali(Na) A ženy obi síkly(Na) a kmeti orali v polích(Na) žně byly potom smut(Na) v těch nech na půl holých(Na) A nejhorší z běd všech(Na) vlast rod v okovech(Na) a na rtech nesměla ozvati se seň(Na) ba ni vzdech(Na) Šli pod nůž jako brav(Na) šli naši vždycky pr(Na) kde zachránit se shni trůn(Na) měl čerstvou lidskou kr(Na) Do bažin na smrt je vedli(Na) i shnilou řepu jedli(Na) ten hladem mřel ten z těžkých ran(Na) byl šťasten komu vykopán(Na) hrob pod vysokou jed(Na) Je úpal dusil mráz je rval(Na) a v děrách hmyz je v cárech žral(Na) A zpráva z domova žád(Na) jak nám se daří asi(Na) co je tam střely sklály(Na) jak kosa na zem klasy(Na) My psali často dost(Na) tam do ze ci(Na) leč ti Rus ta vzdálenost(Na) to lístek lehko zapadne(Na) jak suchý lupen břízy(Na) A co jsme mohli psát(Na) To smut byly jen zprávy(Na) jak rekvisice tu jsou(Na) a jak nám berou i krávy(Na) Pro ty co zbyly nám nebylo(Na) časem ce ni trošky(Na) hrabanku val k stla les(Na) a za krmivo sloužil vřes(Na) a trhaly se došky(Na) Co sklidili jsme brali nám(Na) a odvezli to bůh kam(Na) My zas to schovali(Na) do děr a nad povaly(Na) Do mlýna v noci obi(Na) jsme dát si semlít vozili(Na) tak vyzrát chtěli na (Na) A tu zas přišli četci(Na) zrak na vše pad jim slí(Na) podlahu vytrhali v ráz(Na) a kde co našli brali zas(Na) a sypaly se pokuty(Na) zle již tiskly da(Na) Nám tenkráte nic nevzali(Na) to Bůh nás chránil mi(Na) a přece zase brambory(Na) nám ti v díře shnily(Na) Na la zvony brali nám(Na) ty vali jsme plačky(Na) a nechávali jak na posměch(Na) nám jenom učky(Na) No byl to smut čas(Na) a večer nejsmutji(Na) čím svítit tenkrát nebylo(Na) kdy zim dny se tmě(Na) Šlo spat se tedy dům byl tich(Na) jen časem z lože těž vzdych(Na) zda se nám ta váš navrá z těch(Na) končin dalekých(Na) Zle bylo nám ješ hůř(Na) však bylo tehdy v měs(Na) co dříve bylo za zla(Na) teď zem stálo dvě stě(Na) Tam lístky dostávali(Na) na mouku na chléb ma(Na) a na ty lístky často nic(Na) tak chodili k nám do vesnic(Na) i z široši li(Na) My provali co kdo moh(Na) ten chléb ten pytlík hrachu(Na) a li se i na to trest(Na) byl tenkrát mi brachu(Na) Než nejhůř přec jen bylo těm(Na) kdož opustili rodnou zem(Na) a v poli lečném stáli(Na) Prý všecko dobře se daří(Na) a pl noviny chvály(Na) však šepot zde a šepot tam(Na) hlavami jsme ke zprávám(Na) těm kroutili my staří(Na) Tu lístek poslal ta váš(Na) jak jsme se lekli všicci(Na) že zraněn střelen do nohy(Na) a leží v nemocnici(Na) Pak přijel trochu belhal sic(Na) leč dost se rychle tu sbíral(Na) a potom proti Rusi(Na) že znova do pole mu(Na) Jak na mne podiv ral(Na) A jednou zaklel odpliv si(Na) a potom se zlostnou tváří(Na) jak mno chrabře boju(Na) jen v tep kanceři(Na) Pak zas Jak proti Slovanům(Na) střílet bratr Slovan(Na) A na konec že nejde(Na) lek se Mno schován(Na) byl v lesích u nás tenkráte(Na) však zchytali je zaja(Na) pak vedli ruce v železích(Na) a nevrátil se nikdo z nich(Na) domlouvám mu A tu on(Na) že lepší smrt že lepší skon(Na) než život v otrockém kraji(Na) a Ruso a Francouzi(Na) že zas nám svobodu da(Na) No dal si potom říci přec(Na) a odjel z domova na konec(Na) leč jak jakoby zmámen(Na) A potom nám ve svět zapadl(Na) jak do vody ten men(Na) Ni slechu ani stop(Na) již po něm od těch dob(Na) a jsem slzami kroval jen v duchu(Na) jeho hrob(Na) Za žní to bylo jednou(Na) a mnoho li jsme práce(Na) když četník přišel sem(Na) do mne jako když stře(Na) a hned Váš syn je zrádce(Na) on přeběh k nepříteli(Na) Nu klel a hřešil pod střechu(Na) mne k přísmu ved slechu(Na) a mu též vše prohledal(Na) kam leky prý ta dal(Na) a zas že bude ošen(Na) chytnou ho ach podlec ten(Na) A na potupu všemu kraji(Na) že na buben nám statek da(Na) No nestalo se z toho nic(Na) neřek slova V živo(Na) by nebyla to na pr(Na) leč min statek z polovic(Na) a pak dlouho nepotr(Na) ta vaše moc myslil jsem(Na) co v duši znělo sotem(Na) On živ on živ a cha rodu(Na) se bije vlasti za svobodu(Na) A konec hez znáte (Na) jak zažili jsme vel štěs(Na) jak ta váš si ved jak muž(Na) ha zanáš viď Tondo pěsti(Na) a svobody jak pod křídloma(Na) když rozlétla se naší ze(Na) se navrátil nám s legiemi(Na) No neplač Mařko Vždyť je doma(Na) A tu jde zrovna Oknem hro(Na) že lenošíme S kolen chaso(Na) A poženete napást kozy(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 9
Celkem veršů: 186
Neurčeno: 186 (100 %)