Lev Luzernský.

Antonín Klášterský

Lev Luzernský.
Ve skále strmé obrovský lev bílý hle, v sluji leží – díky mistra dlátu! – a jako rek sám klidně umírá tu, co k tlapám hlava královská se chýlí. Je mrtev; šíp, jejž luza, zvyklá blátu, naň mrštila, až k srdce dolét’ cíli, však ještě teď, v té skonu svého chvíli je přec to lev, král v celém majestátu! Wie prächtig! jásá Němka z říše bledá, co Angličan něm oči k soše zvedá a v Baedeckru kdos vzlet svůj hledá spěchem. Ten šeptá a ten poučuje robě. Já na domov jsem v dáli vzpomněl sobě a povzdychl si neslyšeným vzdechem. 14

Kniha Vzpomínky z jihu (1897)
Autor Antonín Klášterský