IX. Biševo.

Antonín Klášterský

IX.
Biševo.
Sluj velká, temná pustém na ostrově, v nějž vlny mořské bijí, větrem štvané, leč jednou za den se tu zázrak stane: vše v sluji chvilku září azurově. Tu od podlahy, jíž hláď moře, k stropu je všude plno modravého svitu, a voda třpyt a lesk má lazuritu, jas, na křídlech jejž nosí motýl trópů. Caprijské sluje sestro – ptám se němý – ó, rci mi, jak se vykouzlil ten div? Kdo čaroděj? Co za zázraky těmi? Jen vzpomeň – dí mi – jak to modře vzplálo ti v srdci, kde jen tmavé smutky dřív, když slunce lásky se tam slzou vdralo! 52

Kniha Z cest malých i větších (1932)
Autor Antonín Klášterský