ŽNEČKA

Alfons Breska

Jak na žně čekající ovsů klasy, sršící sluncem, jsou tvé plavé vlasy, kde rudá stužka květy vlčích máků se prokmitává mezi stébly v poli; obloha modrá, jež se nad údolí ke hvozdům klene, ze tvých klidných zraků v dálku se dívá; rty tvé rozpukané jak země výhní srpnového dne po vláze dychtí; meze z tebe voní vyhřáté sluncem, vše je v tobě stkané z paprsků žhoucích, z polních květů, chrp, když cvrčků píseň, motiv léta, zvoní. Jsi jako Ceres: v ruce lesklý srp, na žebřinovém voze mlčky v kraje díváš se, dýcháš, všecko v tobě zraje.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

101. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Povolání ke žni. (Bohuslav Tablic)
  2. Ráno. (Karel Alois Vinařický)
  3. Sekáčova píseň. (Antonín Klášterský)
  4. Tu a tam sluneční jasy ( H. Uden)
  5. Radosti venkovanů. (Vojtěch Pakosta)
  6. Probuzení (Antonín Sova)
  7. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  8. III. Před léty, Smrti, před léty (František Leubner)
  9. Pole. (Josef Václav Sládek)
  10. VELKÉ, ŠIRÉ, RODNÉ LÁNY... (Josef Václav Sládek)