Putujem k Hospodinu.

E. Antonowicz

Údolím smrti stínu z obydlí temnosti putujem k Hospodinu, ke branám věčnosti. Jsme bídni v pouhém chtění, však v Kristu spomožení: s námi se ubírá, nás vede, podpírá. Aj víme, v nepravosti že země všeliká, leč v Boží prchlivosti i milosť veliká. I nebudem se báti před tváří jeho státi, prosíce: „Bože náš, jsme – až nám požehnáš!“ Přímluva mocná, svatá nám cestu urovná: hle září rozepjata již duha čarovná. Svědectví máme mnohá: Syn člověka že Boha po hněvu odvěkém usmířil s člověkem. A proto tlučem směle na brány věčnosti, vždyť máme Spasitele a smlouvu milosti, a tady stojí psáno, že všecko bude dáno, kdo srdcem zapíší se Kristu Ježíši.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

736. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Křížová cesta. (Vilém Ambrož)
  2. MODLITBA. (Petr Křička)
  3. Světlo s Golgoty. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Vánoční. (E. Antonowicz)
  5. Nosili jsou ode země k zemi (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. Kristus. (Josef Kuchař)
  7. TĚŠÍN (Viktor Dyk)
  8. Dva andělé. (Jan Pelíšek)
  9. Radosť na nebi. (Josef Flekáček)
  10. NEJSVĚTĚJŠÍ SRDCE (František Odvalil)