XIV. Neklňte těm, kdož se ještě smějí

Antonín Klášterský

Neklňte těm kdož se ješ smě(T5f) v naší jež nás k zemi tlačí(T5f) jejich smích zní ve sluch bolestji(T5f) než když ret lká oko tone v pláči(T5f) Jejich smích je neúprosným bičem(T5f) jenž je samy a nás všecky šle(T5f) pláč to duší nezkojených v ničem(T5f) kterých klidu nedotkla se ha(T5f) Smě se jen proto že se bo(T5f) zříce lid svůj v ši poušti shluk(T5f) aby nad ním a nad dou svo(T5f) v strašli pláč sla nepropukli(T5f) Vzdech jenž z prsou na rty v hoři skočí(T5f) nejbližší již vlna tru splákne(T5f) slzu kte v bolu kane s očí(T5f) hor sek žízni tak vsákne(T5f) Ale smích ten kru beznaje(T5f) rani tak neza di(T5f) tomu kdo jím jedenkrát se směje(T5f) na vždycky rety bol zkři(T5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 5
Celkem veršů: 20
Trochej: 20 (100 %)