ČISTÁ RADOST
Čistá radost! Kde ji jen najdem v žití?
Čistou jako studánka skrytá v lese,
jak list jarní, který se dneska rozvil,
pokropen rosou!
Stokrát již se zdálo mi, že ji držím,
ale plesu zklamání šlo jen v patách,
s květem vonným utrh jsem vždycky trochu
divého býlí.
Na dně číše seděla kapka rmutu,
vosa vzlétla z kalichu bílé lilje,
motýl, jejž jsem polapil, měl vždy jedno
zlomené křídlo.
Ve smích štěstí cízí se mísily stony,
bázeň s vášní vyštvaly radost lásky,
na všem zbylo posléze trochu zemské
hlíny a prachu.
A přec věřím v radosti čisté štěstí,
jako poutník chtěl bych ji hledat, volat:
Kde jsi, kde jsi, kde se mi tajíš, skrýváš,
Radosti čistá?
82
A co volám, hledám ji, touže marně,
možná, kdesi – blízko snad – na mě čeká,
na pobřeží neznámém stojíc, v prázdno
rozpíná náruč...
83