POHÁDKA O VĚČNÉ TOUZE

Antonín Klášterský

Ve ši strmých na horách(J4m) kde věč sníh a led(J3m) tam nad vratnou propas(J4m) lost roste květ(J3m) Jej musím matko musím mít(J4m) jsem touhou po něm chor(J3m) ó nech mne matko nech mne jít(J4m) pro ten květ hor(J3m) Můj hochu jsi tak sláb a mlád(J4m) a neznáš ani cest(J3m) a vše to dra synu můj(J4m) jen ďábla léčka jest(J3m) Hleď co tu dole kvě kol(J4m) či ne ti jich dost(J3m) Nám sta a sta jich rozsil Bůh(J4m) na luka pro radost(J3m) Mne ne co kaž (J4m) co třís kal a prach(J3m) pro svůj květ si jdu výš(J4m) kam nikdo nedosáh(J3m) A rozsil li Bůh dole květ(J4m) on zasil též v mou hruď(J3m) touhy věč nepokoj(J4m) by ved buď jak buď(J3m) Můj synáčku ty sle jsi(J4m) rad zkušených se drž(J3m) tam nahoře je chlad a mráz(J4m) a vrat je strž(J3m) Své nohy zraníš do krve(J4m) zde dole přec je snáz(J3m) a budeš sám a chyb krok(J4m) a pohl sráz(J3m) Jen matko kdo se odží(J4m) ten stihnout že cíl(J3m) a se všeho dole vzdát(J4m) mám klidu dost a sil(J3m) Jen těm jež bolest nele(J4m) květ roste čár ten(J3m) jenž mu kr srdce být(J4m) a bolem vykoupen(J3m) A víš li hochu co jich šlo(J4m) již pro ten květu div(J3m) a v sněhu kdesi zapadli(J4m) neb vrátili se dřív(J3m) A chceš li matku opustit(J4m) a nechat jen tíž(J3m) a víš li hochu matky své(J4m) že snad již nespatříš(J3m) Vše matko vím a jdu přec(J4m) tvůj pláč mi srdce rve(J3m) leč pro ten květ ach pro ten květ(J4m) hlas tajem zve(J3m) A nedosáhne li ho dlaň(J4m) ó nech jít ó nech(J3m) snad aspoň v smrti okamžik(J4m) utím jeho dech(J3m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 14
Celkem veršů: 56
Jamb: 56 (100 %)