SMRT ASTORGOVA.

Antonín Klášterský

V své vlíd svět cele klášter(J5m) u okna večer seděl Astorga(J5m) ven hle v dumách V záři padu(J5m) jež v jizbu šlehla hrála na stole(J5m) po knihách svazcích not a strojích(J5m) se chorobnější zdála jeho líc(J5m) jíž vzác rod vtisk stej zřej znak(J5m) jak u a život Předčas(J5m) mu zryla čelo muka mladosti(J5m) jež honila jej světem jako list(J5m) když zmítán vichrem Jemu u nohou(J5m) mnich seděl mla mlčky stíhaje(J5m) i zář i stín jenž přelét mistra tvář(J5m) Ten ven se val v snách a promluvil(J5m) Teď čár as je pohled na město(J5m) když v zápla se kou v posled(J5m) když ři na sta ží blýská kol(J5m) a sta zdivo rdí se úsměvu(J5m) jak by byl kmit přeběh přeci tvář(J5m) vaší Prahy aby za mžik zhas(J5m) a stesk a smutek se zas rozložil(J5m) i po měs i lidem po cích(J5m) smutnějších jsem tváří neviděl(J5m) než tady v Praze všichni smutni jste(J5m) a truchli a div smutek váš(J5m) tolik dojal a tak bil k vám(J5m) Máš pravdu maestro mla řekl mnich(J5m) jsme všichni smutni Naši do(J5m) tu vytrli muka nesmír(J5m) a bolest jejich ry na syny(J5m) i vnuky přešla stále se(J5m) jak minulosti odkaz žaloba(J5m) jak tichá v každou tvář když vepsána(J5m) Let řadu žiji zde děl Astorga(J5m) a nevím o tom bratře vypravuj(J5m) co lo se tu ja osudy(J5m) vás zkrušily Mnich trpce usmál se(J5m) Ó maestro kniha v kte psány jsou(J5m) ze osudy je plna slz(J5m) a plna krve nechtěj z počátku(J5m) bych převracel v ní listy posled(J5m) snad přečíst stačí vše bys pochopil(J5m) Znáš na že jež tu blízko pnou(J5m) se k nebi vzhůru Prá proti nim(J5m) sto let je tomu stálo leše(J5m) a na vstoup Ó zadrž mistr vzkřik(J5m) proč vyprávíš mi co tak dobře znám(J5m) Na leše vstoup ble stat muž(J5m) by vzdor přijal za svůj odboj trest(J5m) ni svalem nehnul nelkal neprosil(J5m) Ne mistře tak děl mnich ne jeden muž(J5m) jich dvacet sedm bylo jeden kmet(J5m) byl stříbrovla všichni stateč(J5m) a vzác ni proti saři(J5m) že zvedli odboj sva rkve řád(J5m) že rušili jsou katu vyni(J5m) Je pravda hřích jich vel byl leč trest(J5m) byl viny těžší ce naše zem(J5m) v nich urala Jazyk z úst jim rván(J5m) jim oseny ruce sťata leb(J5m) Ó divadlo to hrůz bylo as(J5m) můj vyprávěl děd Astorga se třás(J5m) jak suchá snět ve vichru podzimním(J5m) na čele jeho mezi brvami(J5m) mu nahala žíla bles žár(J5m) zrak jeho metal prudce vstal a páž(J5m) svou vytrčil jak smazati by chtěl(J5m) ten obraz hrůz kte před ním stál(J5m) Ó hrůz divadlo vzkřik zřím zas(J5m) Na leše můj otec sto bled(J5m) leč vzpřímen vzdor ješ promluvit(J5m) chce v chvíli sled jenom s bohem dát(J5m) snad synáčku jenž matky drže se(J5m) jež zlomena jak v bouři lilije(J5m) se v slzách na smrt otcovu(J5m) Leč bubny ří již teď meč se blýsk(J5m) a zkrce hlava ku(J5m) se k nohám matky kte u(J5m) Ó bído do chmur vidino(J5m) kdy ztratíš se mi s očí Znaven kles(J5m) zpět do sedadla k srdci hl si(J5m) jak by chtěl zkrotit bouř jeho tluk(J5m) a stal bez hnu Leč za chvíli(J5m) se vzpamatoval tiše promluvil(J5m) Bůh jis dobře kroky moje ved(J5m) sem v město vaše tím jenom zde(J5m) že dopsati své mohu Requiem(J5m) v němž bolest se slije s boles(J5m) ze ce papír podej mi(J5m) Tu slzy v očích mlčky povstal mnich(J5m) a papír podal mu kde černalo(J5m) se hoj not již mistr sehnul se(J5m) pár not jen připsal a jak v myšlenkách(J5m) zpět padl v křesle Příliš unaven(J5m) jsi mistře dnes již měkce řekl mnich(J5m) nech práce již Ó probůh mistře vzkřik(J5m) neb lo mistra moc škubnulo(J5m) as dvakrát sebou z hrdla úzkost(J5m) se vydral ston a ropot chrči(J5m) a umlkl Byl mrtev Astorga(J5m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 11
Celkem veršů: 100
Jamb: 100 (100 %)