Z továrny propuštěn že do české dal školy(J6f)
své dítě Skála Jan šel z práce domů zpět(J6m)
dnes cítil únavu a jak jej všecko bolí(J6f)
ty ruce nejvíce a hlava páž i hřbet(J6m)
Po léta chodil již tou cestou ke vsi dlouhou(J6f)
vždy k chůzi hvízdal si a lokal v prsa chlad(J6m)
kam padal přes den žár a zjařen býval touhou(J6f)
by ženu viděl už a dítě své se smát(J6m)
Před prahem chalupy naň vždycky čekávali(J6f)
z továrny slyšet zvon až v samu bylo ves(J6m)
vždy dítě šlo mu vstříc a křičelo naň z dáli(J6f)
a tatík v náruči je k chatě potom nes(J6m)
Však dnes tak smutně šel a k smrti umdlen z práce(J6f)
dnes k prsoum padala mu hlavy velká tíž(J6m)
on myslil ženě své jak mladé řekne krátce(J6f)
Jsem žebrák na bedra zas vložili nám kříž(J6m)
Když jemu v továrně o propuštění řekli(J6f)
Však hladem nezemru vzkřik třesoucí se hlas(J6m)
a mlátil kladivem a bušil jako vzteklý(J6f)
až jisker sršících se rozlét kolem jas(J6m)
Krev horká jako var se valila mu k hlavě(J6f)
a hněvu svatého mu z oka oheň plál(J6m)
on těžce oddýchal a hlasně namáhavě(J6f)
a v paži nahé půl mu škubal každý sval(J6m)
Však nyní ochladla krev spěněná a vřelá(J6f)
jak havran rozepjal svá křídla čelem mrak(J6m)
a hlava bolestí se rozskočit mu chtěla(J6f)
tak úzko bylo mu a nevýslovné tak(J6m)
On viděl bez práce jak strádá v hrozném boji(J6f)
o skývu černavou jež pohodí se psům(J6m)
jak žena slabá vždy a křehká která kojí(J6f)
mu padá na lože zrak zdvihá k nebesům(J6m)
Je ticho v světnici kde dítě chřadne chladem(J6f)
je smutné nezpívá jak dříve celý den(J6m)
teď truhlu nesou sem kam svoje drahé kladem(J6f)
a den je šerý tak a svět tak nevlíden(J6m)
Tu Skála rukou mách jež rozehnati chtěl by(J6f)
svým pevným ramenem ten dotěrný much roj(J6m)
ty hrozné myšlénky jež bzučely mu ve lbi(J6f)
tím více cítil však jen strach a nepokoj(J6m)
Již chatu bezlistá u nížto jabloň stála(J6f)
až v okna klepajíc svou snětí vidět moh(J6m)
když těžce vyrazil to ze svých prsou Skála(J6f)
Je nedám snad ni tak se neodrodí hoch(J6m)
A vešel do jizby dnes nečekali před ní(J6f)
svou ženu políbil a hocha svého bled(J6m)
k malému sklonil se jež rostlo ze dne ke dni(J6f)
pak mlčky zamračen si k stolu svému sed(J6m)
Však žena sehnula se níže ku dítěti(J6f)
nad z proutí kolébku kde ležel jejich skvost(J6m)
a nohou houpajíc mu píseň počla pěti(J6f)
tím měkkým hlasem svým jenž tratil se a rost(J6m)
A prostý písně zvuk jenž padal se rtů matky(J6f)
a linul dojemně až k srdci otci šel(J6m)
on cítil jak ten zvuk je nevýslovně sladký(J6f)
a svatý vznešený že tiše oslzel(J6m)
Pak zase vzpomněl si co v továrně se dělo(J6f)
jak člověk aby byl ne z krve ale z žul(J6m)
co musí vytrpět a sevřená pěst smělo(J6f)
a rázně dopadla až otřásl se stůl(J6m)
Ne hrome stokrát ne a byť to život stálo(J6f)
mne bude do smrti až páliti ten hřích(J6m)
že chvíli myslil jsem za chleba dáti málo(J6f)
svou poctivost svou čest a pýchu dětí svých(J6m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
Počet slok: |
16 |
Celkem veršů: |
64 |
Jamb: |
64
(100 %)
|