Prosba.

Antonín Klášterský

Prosba.
Noci, ty vlídná a měkká, půvabná v závoji páry, pojď k nám s tím kouzlem a čáry, země tě na prsa čeká. Skryj nás jak vlnami řeka, utiš nám v srdci bol starý, dej nám své nadzemské dary, snů dav ať nad ložem těká. Z okénka snílek tu dětský zřít chce tvé půvaby všecky: nenech tak hledět ho s touhou! Stařec tam churavý leží, usne ti jako vždy s těží: prosím tě, nebuď mu dlouhou! 73