9. Krásný jest zvuk, který vychovaly

Jan Kollár

9.
Krásný jest zvuk, který vychovaly Krásný jest zvuk, který vychovaly
 Ukou prostou ruky přírody, Mnělbys, že se z křovin hospody Vlaských mistrů, sýně z lesů staly. Krásnější však, jemuž v lidských daly Rtech již ceny kunsty svobody, Kde moc kladou zpěvu lahody V duše slov, by um i smysly jaly. Znám však zvuk, jenž kvete z živé růže, Nímž se onen bůh v nás hýbá touže, Zhoštěn jsa všech zemských okují: Slyším, slyším ho hle líbě znícý, Když mi oči k očím, líce k lícy Mína říká: „já tě miluji.“ 9

Kniha Básně (1821)
Autor Jan Kollár