8. Krásný jest zvuk, který vychovaly

Jan Kollár

Krásný jest zvuk, který vychovaly Venku ruky samé přírody, Mnělbys, že se z krovin hospody Vlaských mistrů, chrámy z lesů staly; Krásnější ten, jemuž muzy daly V lidských oustech již i svobody, Kde se smysl v zpěvu lahody Míchá, aby sluch i duši jaly: Ale znám zvuk jeden tichý, krátký, Než tak plný, pronikavý, sladký, Že vše jiné v něm se spojují; Slyším, slyším ho hle líbě znící, Když si řeknou srdce milující Prvníkráte: „že se milují.“

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

167. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁLADA (Zikmund Winter)
  2. Stará viola. (Antonín Sova)
  3. SRDCE. (Antonín Sova)
  4. HOŘE (Josef Holý)
  5. Zpívající jitro (Antonín Sova)
  6. MODERNÍMU PARIOVI. (Antonín Macek)
  7. Co as moje srdce mučí... (Adolf Heyduk)
  8. Les to ví. (Růžena Jesenská)
  9. 168. Spí v tom hrobě hudec, v čistém duši tónu vypustil, (František Sušil)
  10. U jezera v lese. (Vincenc Furch)