Mne již berla náměstníků chánských,
Ani Harem jejich netěší,
Nedbám, kolik ročně z peleší
Světu dává rudy Tatra banských;
Aniž se ptám, jakou z břehů manských
Loupež veze koráb nejtěžší;
Aneb kolik drábů vyhřeší
Hejsek, by noc v schůzkách strávil panských:
Aniž více vyzvěděti mílo,
Kde se slavných chová k vidění
Fidiasů, Raphaelů dílo;
Já mám v rukou Peru, Vlachy, Řecko,
Král sem bez vojsk, boháč bez jmění:
Mně dal osud v jedné věci všecko.