29. Pěkná bývá cnost i v rouchu sprostém,

Jan Kollár

Pěk cnost i v rouchu sprostém(T5f) Kde tvář s duší sto v odporu(T5m) A však třikrát hodna pozoru(T5m) Kde se krása přisestřila k cnostem(T5f) Žád tato ona proti zlostem(T5f) Sama v so již podporu(T5m) Ona k jed tato pokoru(T5m) K dvěma mu nésti vysokostem(T5f) Zde Bůh spolu zbroj i zbraň i kluz(T5f) V srdce jedno vložil bojiš(T5m) Dlíli boj o mlčte prsy uz(T5f) li ta tím již zahasila(T5f) Sva nevinnosti ohniště(T5m) Tato tím již měř zvízila(T5f)