74. Tři mne věci, když je spatřím k smíchu

Jan Kollár

74.
Tři mne věci, když je spatřím k smíchu Tři mne věci, když je spatřím k smíchu
S hněvem spojenému nukají: První, neznám, jak jí říkají, Zvíře, které hlavu nosí v břichu; Pak jsou kovy, které křídel pýchu K letu vzavše s nebe padají; A květ, v němž se oči kochají, Ano smrdí přiložený k čichu: Ale hněv se blíží k zůřivosti: Vida lidi, v kterých nebije Ani k hříchu srdce ani k cnosti; To jsou, v kterých duše hnije živá, Hnusné bez balzamu Mumie: Nebo kdo chce žíti, nech se kývá. [83]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár