75. Stíny Lauritasů! Svatopluků!

Jan Kollár

75.
Stíny Lauritasů! Svatopluků!
Stíny Lauritasů! Svatopluků!
Jak vás možno z hrobu vyvesti, By ste uviděli neřesti Národu a hanbu svojích vnuků!
Netoužících ani střely luků Ku svobodě vzíti do pěsti, Ani okovů svých bolesti Krotiti hrou vlastní řeči zvuků; Plémě Penna ledva pomstu tutlá, Škřipně zlatý řetěz trhaje, Nímž jej víže ruka matky outlá; Nám krev milou cizí žížeň chlastá, A syn, slávy otců neznaje, Ještě svojím otroctvím se chvastá! [84]