102. Hory, hory, slyšte, hory skalné,

Jan Kollár

102.
Hory, hory, slyšte, hory skalné, Hory, hory, slyšte, hory skalné,
Vstupte vrstvou hora na horu, Stavějte mi řebřík v prostoru, Z níž bych uzřel ono srdce dalné: Hory, hory, slyšte, hory skalné! Řeky, řeky, slyšte, řeky valné, Dřív než jdete v moře oboru, Slitujte se, neste ukoru, Neste jí tam tyto slzy kalné: Řeky, řeky, slyšte, řeky valné! Proč ste ztichli, vějte k ní mé vzdechy Z dálky této, vějte, větrové, Rozdujte své lkáním mojím spěchy: Proč ste ztichli, vějte k ní mé vzdechy! Zchvaťte mne k ní, aneb běžte pro ni, Buď již sami tejní duchové, Nech bouř a tma a strach kroky honí: Zchvaťte mne k ní, aneb běžte pro ni! [113]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár