121. Labe, Visla, Volha ani Neva,

Jan Kollár

Labe, Visla, Volha ani Neva, Ni vln tolik má břeh Dunaje; Všechněch sedem kopců Tokaje Hroznů více nepřináší réva; V Krkonošech zelin ani dřeva, V Tatrách zlata více nezraje, Co mé oko, ztrátu pykaje, Každý večer slzí navylévá: Není stezky, sluje, háje, skály, Není trávy v celém okolí, Jenžby rosy mé již nepoznaly; Každý jarek, ptáče, větev stinná Naučené mým již hlaholí Nářkem slova: láska, osud, Mína.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 4 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby