121. Labe, Visla, Volha ani Neva,

Jan Kollár

121.
Labe, Visla, Volha ani Neva, Labe, Visla, Volha ani Neva,
 Ni vln tolik má břeh Dunaje; Všechněch sedem kopců Tokaje Hroznů více nepřináší réva; V Krkonošech zelin ani dřeva, V Tatrách zlata více nezraje, Co mé oko, ztrátu pykaje, Každý večer slzí navylévá: Není stezky, sluje, háje, skály, Není trávy v celém okolí, Jenžby rosy mé již nepoznaly; Každý jarek, ptáče, větev stinná Naučené mým již hlaholí Nářkem slova: láska, osud, Mína. [132]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár