131. Vrchy planí, moře pije do dna

Jan Kollár

Vrchy planí, moře pije do dna Čas a všecko změní posléze, Slunce hasí, hvězdy za meze Světa kryje kde směs neurodná; Po sta bludech přece vnesla svodná Lodí do Itaky vítěze, Sproštěn Prometheus řetěze, V nějž ho krádež ukovala škodná: Snad čas i mé strasti léky chystá, Snad se i mně ještě zlatolistá Palma časem někdy zotaví; Aspoň jazyk lkáti unaví, Srdce nikdý, nebo láska čistá Nezná času ani nezná místa.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby