A co teď sem viděl za zázraky
Sebrav duši lekem zmařenou,
Neuzří se, pokud zelenou
Hvězdu tuto hřejí slunce šlaky:
Neb se zticha tenké zlatomraky
Vůkol ní a vůkol rozklenou,
Již jen clonu z jejích ramenou,
Tvář, šat vidno, pak vše miznou znaky:
Jen vůz ještě a dvé hrdličátek,
O něž Milek stužky ovinul,
Zříti posléz skrz ten živlů zmatek,
Schápám se a makám za ní jdoucí,
Než jen vůni, v niž se rozplynul,
Zanechal ten obraz běloskvoucí.