143. Černá noc se nad mnou rozkřídlila,

Jan Kollár

143.
Černá noc se nad mnou rozkřídlila, Černá noc se nad mnou rozkřídlila,
Losů hněvy ještě nekrotnou, Šíříc bouři strachem těhotnou, By mi všecky nebes hvězdy skryla; Kde jest ruka, jenžby sprovodila Mne skrz cestu tuto mrákotnou, Jenž by v mého věku lichotnou Číši, ještě nektar jednou lila? O ty, kterou v tiché tužbě vzívám, (Zemské jméno tě již nesluší) Dejž moc, kdy boj v pokušení mívám; Snížíšli ty na mne zření krotká, Co jest, jenž mne více zasmuší Aneb zlého v šírém světě potká? [154]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár

Další vydání

143. Černá noc se nad mnou rozkřídlila, v knize Slávy dcera (1832)