144. Rádbych sem já zemským tvojim světe

Jan Kollár

144.
Rádbych sem já zemským tvojim světe
Rádbych sem já zemským tvojim světe
Výhost kdykoli dal marnostem, Abych přešel k oněm radostem, Kde Ji nyní hvězdy spatřujete;
Ale jedna pochyba mne hněte: Zdali, když tam budu za mostem, Ona nepoletí k výsostemvýsostem, Kde zas vyšší dokonalost kvete? Ode stupně vše se k stupňům vznášívznáší, Tak je slunce vyšších měsíců Podruh, jako měsíc země naší. Jestli i tam roky místo mají, Ach snad ještě mnoho tisíců Smutných písní zpívati mi dají. [155]