13. Z jara nech tě světí líbý chládku

Jan Kollár

13.
Z jara nech tě světí líbý chládku Z jara nech tě světí líbý chládku
 Večer z větve píseň slavíka, V létě ať se tebe netýká Perůn hněvný veda s živly hádku; Každou jeseň nech i ze zůstatku Roucha tvého zlato vyniká, V zimě chraň tě zhouba všeliká Strome svatý, lásce na památku: Ží jen dávný děde, blízkou koje Údů i let břímě studničkou, Aniž ostré pociť vraha zbroje! Nebs ty svědek, když mi onna troje Slova pervou všepla hubičkou: Věčně, věčně, věčně sardce moje!

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár