18. Není to zem ani nebe zcela,

Jan Kollár

Není to zem ani nebe zcela, Co se z tváře Její vyskytá, Svatost je to v kráse zavitá, Duše božská v útlé cloně těla; Hned mře láskou, hned zas jakby chtěla Vzhůru letnout, city zamítá, Do ruk běží, ai v blesk rozlitá – Světy hvězd Jí plynou vůkol čela: Ba si tuším všudypřítomnosti Ode bohů samých půjčila, Anť mi veždy v očích, v obraznosti; O rci předce, družko rozmilá, Jsili trupel, ať si trudu spořím, Čili anjel, ať se tobě kořím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby