22. Snadno bylo volit Parisovi

Jan Kollár

22.
Snadno bylo volit Parisovi Snadno bylo volit Parisovi
 Jednu ze třech v řecké pustině, Když mu různem stály bohyně Rozdělené krásou, mocí, slovy; Oči lehko snesou, když se nový Řádně za darem dar vyvine, Zniklý v sardci druhým pomine Účinek, an čas i místo hoví: Ale komu dáno směle zříti Tam, kde v těsném blesku směsice Všech krás duše, těla vůkol svítí? Já si oči rukou musím krýti, Anť se v jedné, onna trojice Bohyň, jedním rázem na mne řítí. [19]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár